Mička: Pro využití kamer s rozpoznáváním obličejů na stadionech je nutný nový zákon

Úřad pro ochranu osobních údajů v čele s Milanem Mičkou zdůrazňuje, že masové nasazení biometrických kamer na stadionech vyžaduje jasný legislativní rámec. Bez něj hrozí klubům vysoké pokuty i zákaz provozu.

Kvůli výtržnostem při fotbalovém derby mezi Slavií a Spartou jste se ve středu sešli s ministrem pro sport Borisem Šťastným (Motoristé).. Předpokládám, že hlavně kvůli možnému využití kamer s rozpoznáváním obličejů.. Jaký je závěr té schůzky?. Ano, je to tak.. Sešli jsme se dnes (ve středu, pozn.. red.) s panem ministrem šťastným a v zásadě jediným tématem toho rozhovoru bylo skutečně využívání kamerových systémů s biometrickými údaji v rámci stadionu.. Závěrem té schůzky je, a

úřad to již konstantě tvrdí po několik let, není to téma, které se objevilo až nyní, ale je na tom shoda s panem ministrem Šťastným: Že je potřeba změna legislativy, aby to bylo možné využívat v tom rozsahu, jak si patrně představují jednotlivé stadiony, respektive kluby.. Ministr Šťastný už dříve řekl, že možnost využití kamerových systémů schopných rozpoznávat obličeje pro potřeby pořadatelů v minulosti zablokovala pravidla Evropské komise a váš úřad.. Je to pravda?. To

není asi úplně zcela přesná interpretace.. Klíčovým předpisem zde je GDPR, obecné nařízení o ochraně osobních údajů.. To v zásadě říká, že využívání biometrických údajů hosty – zdali skrze kamerový systém, či jinak – je možné pouze na základě zákona.. Nevím, co tím přesně pan ministr myslel, nejsem si jistý o pravidlech Komise.. Ta jsou daná nařízením Evropského parlamentu a Evropské rady.. A přes to nejede vlak, nebo to spíše upravuje česká legislativa, proti jejíž

potenciální změně EU nebude nic mít?. Do jisté míry přes to nejede vlak v tom smyslu, že když máte zpracování obyčejných osobních údajů, není tam žádný zákaz, který by to nějakým způsobem upravoval.. Jsou tam pravidla pro zpracování osobních údajů, ale když máte citlivější osobní údaje, mezi které patří ty biometrické – jednoznačně údaje, které vás dokážou identifikovat skrze například otisky prstů –, tak zde obecné nařízení o ochraně osobních údajů říká, že se nesmí

zpracovávat a že nastane některá z podmínek vyjmenovaných v rámci toho nařízení.. Klíčová podmínka, o kterou jde biometrické zpracování osobních údajů opřít v rámci stadionů, je veřejný zájem, pokud je to upraveno právem Unie či členského státu.. My se bavíme právě o právu členského státu, a proto je potřeba změna legislativy.. Pokuta a zákaz Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík se nechal slyšet, že systém začnou používat bez ohledu na pokuty, které je kvůli GDPR hrozí.. Co

vy na to?. Beru to tak, že teď je poněkud rozvášněné období zjitřených emocí.. My jsme měli shodou okolností dnes (ve středu, pozn.. red.) jednání s panem Tvrdíkem.. Vyjasnili jsme si to v tom smyslu, že nic takového neplánují.. Doufám, že to tak skutečně bude.. Nicméně ano, kdyby to zapnuli bez zákonného zmocnění, tak hrozí dvě věci: Jednak pokuta, ale zároveň jim zakážeme používat takový systém a takové zpracování osobních údajů.. Jak velká by to

byla čistě teoreticky pokuta?. V tomto případě by to byly až čtyři procenta ročního obratu Slavie.. Jak jste schopni zjistit, jestli se ten systém, který už některé kluby mají, používá, nebo ne?. V zásadě jsou dvě možnosti.. Buď se to dozvíme z novin, případně nám to i v rámci komunikace, která si myslím, že je na profesionální úrovni, i sdělí.. Ostatně se Slavií roky nějakým způsobem debatujeme o možnostech využívání biometrického systému.. Není to první

debata, co jsme na toto téma měli a debatujeme spolu stále.. ‚Konec hry‘ Proč tak dlouho trvá debata bez výsledku?. Jak zaznělo předtím, je to otázka legislativy.. Nejsme v legislativním procesu v tomto smyslu zapojení, nejsme původci toho zákona, ten je v gesci jiných.. My říkáme: Rádi na tom budeme participovat a dáme svůj názor k tomu, jak by mohl být nastavený, ale vycházet to musí primárně z iniciativy někoho jiného.. Při vládní radě pro

sport, prevenci a zdraví má vzniknout pracovní skupina, která se má zabývat tímto problémem.. Vy se nechcete podílet na její práci?. Maximálně tam jen být přítomni jako hosté?. Neradi bychom se dostali do nějakého střetu zájmů.. My jsme ti, kteří to budou kontrolovat, neměli bychom být ti, kteří budou nastavovat, jak ty systémy budou fungovat.. Z tohoto důvodu budeme preferovat…. rádi se to účastníme jako hosté a pozorovatelé, tedy jaká naše role byla.. Ale, řekněme,

vedlejší role.. V čem vidíte riziko zneužití osobních údajů získaných na stadionech, je to vytváření databází nežádoucích osob?. Nejde jen o to, jak se nastaví pravidla?. Na začátku celého problému je, co je biometrický údaj.. Biometrickým údajem, a teď si pomůžu svým tahákem, jsou osobní údaje týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, které umožňuje nebo potvrzuje jedinečnou identifikaci, například zobrazení obličeje či daktyloskopické údaje.. Jde o to, že to jsou

údaje, které, když jednou utečou ven, tak je to gigantický problém, protože jsou nezměnitelné.. Můžeme se bavit o nějaké plastice, ale pojďme si říct, že to asi není úplně reálné řešení problému.. A otisky si prostě nezměníte, to zkoušela už v 30.. letech spousta zločinců.. Takže tomu problému musíme zamezit na začátku tím, že podmíníme legislativu tak, že nastavíme co nejpřísnější podmínky i samotného konkrétního zpracování, protože jakmile ty údaje utečou, tak je konec hry

ve své podstatě: Někdy v budoucnu se najde někdo, kdo to může nějakým způsobem zneužít v kontextu přicházejících AI videí vytvářejících podoby nerozeznatelné od pravého člověka.. Používají se kamery s rozpoznáváním obličejů jinde v Evropě?. Měl by vzniknout rejstřík, kde by mohly sportovní kluby anonymně sdílet data o problémových fanoušcích, jak říká ministr Šťastný?. A jak funguje kontrolní činnost Úřadu pro ochranu osobních údajů?. Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

rozpoznávání obličejů, fotbalové stadiony, biometrické údaje, ochrana soukromí, Milan Mička, legislativa, GDPR