Pohnutý osud Einsteinovy první ženy: Mileva Marićová a křivda v pozadí

Soukromá korespondence znovu otevřela téma Milevy Marićové: spolupráce na vědě, rodinné zvraty i křivda, která zůstala po léta stranou.

Její osud by zůstal zcela zapomenut, kdyby v roce 1987 nebyla zveřejněna soukromá Einsteinova korespondence.. Slavný vědec o své první ženě totiž dlouho mlčel.. Mileva Marićová se narodila v roce 1875 v Titelu na území dnešního Srbska.. Následkem vrozené vady kyčelního kloubu byla lehce handicapovaná, ale od dětství projevovala všestranný talent.. Zatímco ostatní dívky se učily vyšívat, ona mluvila čtyřmi jazyky, studovala dívčí gymnázium a na chlapecké škole navštěvovala přednášky z fyziky.. Otec její vzdělávání

podporoval, v roce 1895 nastoupila na Švýcarskou federální polytechniku v Curychu, kde si z oborů vybrala matematiku a fyziku.. Na univerzitě byla pátou ženou v její historii.. V ročníku měla čtyři spolužáky, ten nejmladší, Albert Einstein, se do ní zamiloval.. Albert otevřeně přiznával její spoluautorství, často používal fráze „naše teorie“ nebo „naše práce“.. Mileva se obávala, že jí manželství vezme vědeckou práci, a tak odjela na semestr do německého Heidelbergu.. Brzy byla ale zpět, přesvědčil

ji Albertův zamilovaný dopis.. Od té doby se společně učili, bádali a dosahovali podobných studijních výsledků.. Výjimkou byla aplikovaná fyzika, z níž ona dostala v roce 1900 nejlepší známku, naopak Albert nejhorší.. Mileva ale nezvládla ani napodruhé závěrečné ústní zkoušky.. Když zjistila, že je těhotná, odjela k rodičům.. Dceru Lieserl nejspíš poté adoptovala přítelkyně, nebo dítě po porodu zemřelo.. Einstein dceru nikdy neviděl.. Mileva Einsteinová (19.. 12.. 1875, Titel – 4.. 8.. 1948, Curych) V

roce 1902 získal Albert místo referenta u Švýcarského patentového úřadu v Bernu a o rok později se s Milevou vzali.. Už v roce 1900 spolu připravili první odborný článek o kapilaritě, ale Mileva se pod něj nepodepsala.. Údajně proto, aby nesnížila jeho hodnotu.. Výrazně se ovšem podílela na čtyřech článcích svého muže ze „zázračného roku“ 1905, které se zaměřovaly na uvolňování elektronů při dopadu světla na kov, na pohyb mikroskopických částic v tekutém médiu, na

teorii relativity a ekvivalenci hmoty a energie.. Albert otevřeně přiznával její spoluautorství, často používal fráze „naše teorie“ nebo „naše práce“ a vysvětloval, že manželku potřebuje, protože mu „pomáhá řešit všechny matematické problémy“.. Když v roce 1904 nastoupil jako docent na univerzitu v Curychu, narodil se jim syn Hans Albert.. O šest let později přišel na svět Eduard a Mileviny obavy se zcela naplnily.. Rodina a dům ji zaměstnávaly natolik, že na odbornou práci jí nezbýval

čas.. K osobní krizi přispěl i pobyt v Praze v letech 1911 až 1912, kde byl Albert jmenován profesorem na Karlo-Ferdinandově univerzitě.. Město Mileva považovala za špinavé, zchátralé a nepřátelské, a tak si prosadila návrat do Švýcarska.. Albertovi zařídila i s pomocí vědkyně Marie Curie-Skłodowské a matematika a fyzika Henriho Poincarého místo na univerzitě v Curychu.. „Jsem velmi ráda za jeho úspěch.. Jen doufám a přeji si, aby sláva neměla škodlivý vliv na jeho lidskost,“

zapsala si tehdy.. Postupně se projevovaly první partnerské problémy, k nimž patřil zejména Albertův románek se sestřenicí Elsou Lowenthalovou.. Ta byla opakem Milevy, ráda pečovala o domácnost.. V roce 1914 byl Albert v Berlíně jmenován ředitelem Výzkumného ústavu fyziky.. Mileva s dětmi za ním sice ze Švýcarska přijela, ale on už jí jen nadiktoval pravidla soužití – měla se starat o jeho oblečení a prádlo, podávat mu tři jídla denně a udržovat jeho pokoj čistý

a uklizený.. Neměla očekávat, že ji bude někam doprovázet.. A měla se okamžitě vzdálit, pokud ji o to požádá.. V roce 1914 Mileva souhlasila s odlukou a vrátila se s dětmi do Švýcarska.. Nemohla tam ale sehnat práci.. Nebyla pouze žena, byla žena odloučená od manžela, navíc s dětmi.. Peníze od Alberta nestačily, vypomáhali přátelé.. V roce 1916 se zhroutila.. Einstein však její stav zlehčoval: „Má bezstarostný život, dva skvělé syny, žije v krásné oblasti,

může volně trávit svůj čas a vyhřívá se v auře opuštěné nevinnosti.. Jediné, co jí chybí, je někdo, kdo by ji ovládal,“ napsal.. Ona přitom pobývala několik let střídavě v nemocnici a doma.. V únoru 1919 se rozvedli.. Mileva souhlasila pod podmínkou, že pokud Albert někdy získá Nobelovu cenu, peníze za ni dostane ona.. Ještě téhož roku se Albert oženil se svou sestřenicí Elsou.. Jeho první žena po zbytek života pociťovala křivdu.. Peníze za Nobelovu

cenu v roce 1921 investovala do tří nemovitostí ve švýcarském Curychu, aby měla s dětmi bydlení a také zisk z nájmů.. U mladšího syna Eduarda však byla diagnostikována schizofrenie a po nezdařeném pokusu o sebevraždu byl hospitalizován na klinice.. V roce 1938 odjel starší ze synů Hans Albert za otcem, který emigroval do Ameriky, kde získal místo na univerzitě v Berkeley.. Mileva Einsteinová zůstala sama.. Dny trávila návštěvami Eduarda na klinice, konzultacemi s lékaři a

sháněním peněz na jeho léčbu.. V květnu 1948 po těžké mrtvici ochrnula na polovinu těla a krátce nato zemřela.

Mileva Marićová, Albert Einstein, korespondence, teorie relativity, Nobelova cena, schizofrenie