Choreo na Dědka i další ostrá hesla. Emoce mezi Spartou a Pardubicemi neutichají

Zase to vře. Kdo byl včera na hokeji, musel cítit ten rozdíl, když proti sobě nastoupí Sparta a Pardubice. Už při příchodu na stadion mě do nosu praštil ten specifický odér – směsice rozlitého piva, zpocených dresů a něčeho, co připomínalo spálený popcorn. Prostě klasika, která k tomuhle vypjatému derby neodmyslitelně patří. Tribuny vypadaly jako sud s prachem, stačila jen malá jiskra.

Ta jiskra přišla už před úvodním buly. Fanoušci Sparty si přichystali choreo, které nenechalo nikoho na pochybách, co si o majiteli Pardubic myslí. Na ploše se objevily nápisy, ze kterých by se leckomu protočily panenky, nebo možná jen zasmál – záleží, na čí straně stojíte. Bylo to ostré, až za hranou, ale taková je dneska doba, že jo. Všechno je to jedna velká přetahovaná o to, kdo má větší vliv, peníze nebo prostě jen hlasitější kotel.

Ostatně, podle toho, co jsme zaznamenali v Misryoum, tyhle vztahy mezi oběma kluby jsou hodně dlouhodobě napjaté. Není to jen o jednom zápase. Je to takový ten neustálý koloběh provokací, na které se vždycky čeká. Jedna strana hodí rukavici, druhá ji zvedne, a pak se jen řeší, kdo to udělal hůř. Vlastně ani nevím, jestli je to ještě pořád o sportu, nebo už jen o tom, kdo víc naštve toho druhého.

Na ledě to bylo podobné. Emoce stříkaly na všechny strany, rozhodčí měli plné ruce práce, aby udrželi hru v rámci pravidel – nebo alespoň v rámci nějaké té hokejové slušnosti. Hráči do sebe zajížděli víc, než bylo zdrávo, a každá drobná rozmíška vyvolala vlnu pískotu. Jako by se celý stadion nemohl dočkat další bitky.

Co k tomu víc říct? Snad jen, že ta atmosféra je tak hustá, že by se dala krájet. A je to vlastně dobře? Nebo možná není. Občas to vypadá, že fanoušci jdou na stadion hlavně proto, aby si od plic zakřičeli nějaké to neslušné heslo na adresu vedení soupeře. Možná je to jejich způsob, jak si vybít frustraci z běžného dne, kdo ví.

Nakonec se vlastně ani nic moc nevyřešilo. Sparta vyhrála, Pardubice odjížděly s pocitem křivdy, nebo možná prostě jen s nasraností, že to nevyšlo. Fanoušci budou mít o čem psát na fórech další týden. Kolotoč jede dál a my u toho budeme znovu, protože to prostě k té naší lize patří. I když někdy by bylo fajn, kdyby se víc řešil hokej a méně tyhle… no, však víte co.