Podezřelá nahrávka v kauze ČT: AI fake a problém s prokázáním pravosti

V kauze údajných úplatků v ČT se řeší nahrávka s podivně nekvalitním zvukem. Právníci upozorňují, že pravost audiozáznamu bude těžké potvrdit či vyvrátit.

Mediální prostor už téměř dva týdny zaplňuje kauza podezřelé nahrávky, na níž se mají radní České televize Roman Bradáč a Pavel Matocha údajně bavit o půlmilionovém úplatku.

Klíčové je, že podle právníků oslovených Misryoum půjde pravost materiálu prokázat jen velmi obtížně.. Řetězec událostí začal poté, co nahrávku obdržela několik médií, zveřejnil ji ale jen portál Forum 24.. Zároveň se objevily pochybnosti, že se k redakcím dostala velmi pozdě – zhruba týden před volbou radních ČT – a právě to mohlo vést k tomu, že ostatní redakce nahrávku ponechaly bez zveřejnění.

Podle popisu Misryoum nahrávka dorazila formou SMS s malým souborem a zvuk je navíc výrazně nekvalitní.. Taková kombinace komplikuje běžné ověřování.. V praxi to znamená, že i když by se někdo snažil porovnat stopu s dřívějšími projevy dotčených osob, nejasnosti ve zvukové kvalitě a případné úpravy mohou významně snížit jistotu výsledku.

Co zaznívá na nahrávce a proč to radní odmítají

Zveřejněný materiál měl předminulý pátek uveřejnit bývalý šéfredaktor reportážní publicistiky ČT Marek Wollner.. Na nahrávce má hlas, který zní podobně jako Roman Bradáč, říkat, že „ještě nedostal všechny peníze za tu volbu“.. Další hlas, připomínající Pavla Matochu, se pak ptá, kolik peněz mu chybí, a následuje odpověď „ještě 500“.

Radní podle Misryoum tvrdí, že žádný takový rozhovor neproběhl. Kvůli nahrávce proto podali trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy. V konfrontaci s tím Wollner argumentuje posudkem audiovizuálního specialisty, podle něhož je záznam s největší pravděpodobností pravý.

Proč je pravost audiozáznamu dnes tak těžká

Podle advokátů oslovených Misryoum naráží spor na to, že v době rychlého technologického vývoje se podobné materiály mohou vytvářet stále snadněji a jejich původ je obtížné spolehlivě dohledat.. Pavel Martiník popsal, že zneužívání podoby lidí už v minulosti existovalo, ale zatímco u falešné fotografie byla dřív překážka v náročnosti úprav, u audiozáznamů je situace jiná: dnes má k nástrojům přístup i člověk bez odborných znalostí.

Zároveň se advokáti shodují na tom, že v některých případech bude platit nepříjemný scénář „nelze potvrdit ani vyvrátit“.. Šimon Toman upozornil, že soudy se s takovými kauzami budou muset vypořádávat systematicky, protože podobných případů může přibývat.. V jeho pohledu jde pro média i postižené osoby o „noční můru“: nejen že hrozí reputační škoda, ale také nejistota důkazní situace.

V tomto typu sporů navíc hraje roli procesní stránka.. Toman připomíná, že povinnost prokázat věrohodnost či nevěrohodnost materiálu obvykle nese žalobce.. Zatímco radní podali trestní oznámení, zatím podle dostupných informací Misryoum nepodali žalobu – a proto bude záležet na dalším postupu vyšetřovatelů, zda se věc posune až do soudní fáze.

Proč může celá kauza skončit dlouho

Misryoum už teď naznačuje, že spor se může protáhnout. Pokud trestní řízení skutečně povede k znaleckému zkoumání, nebude to jen o tom, kdo má „lepší argument“. Soud by si podle Tomanova vyjádření mohl vyžádat znalecký posudek bez ohledu na to, co předloží jednotlivé strany.

Z hlediska časování navíc kauza zasáhla těsně před volbou radních ČT.. I proto je kolem případu tolik emocí: kdykoli se podobný materiál objeví krátce před rozhodujícími kroky, veřejnost automaticky čte obsah nejen jako tvrzení, ale i jako snahu ovlivnit výsledek.. Takové podezření samo o sobě zvyšuje tlak na rychlou a přesnou práci – a zároveň na to, aby bylo možné zabránit šíření potenciální manipulace.

Pro běžné lidi má tahle debata jeden velmi praktický dopad: důvěra.. Když si někdo není jistý, zda je audio záznam pravdivý, začne pochybovat o tom, čemu se dá věřit obecně – ať už jde o veřejné funkce, nebo běžné informace, které se šíří mezi lidmi.. A právě v tom je podle advokátů riziko nové generace „důkazů“: jejich původ nemusí být dohledatelný tak snadno, jak jsme byli zvyklí u tradičních materiálů.

Do budoucna proto Misryoum považuje za pravděpodobné, že podobné případy budou častější.. Jak se AI nástroje šíří a zlevňují, poroste počet situací, kde bude audiozáznam působit věrohodně, ale přitom nemusí mít reálný základ.. Pokud se to nepodaří včas zvládnout procesně i technicky, může se z ověřování pravosti stát dlouhý boj mezi tvrzením a posudkem – často ještě dřív, než veřejnost stihne dostat uklidňující odpověď.