Misryoum: Z tání ledovců se mohou uvolňovat dávné bakterie. Debata míří i na to, zda z nich mohou vzniknout nové léky a jak souvisí s rezistencí.
Kvůli globální změně klimatu se v ledovcích probouzejí pradávné bakterie.. Jejich odolnost se kdysi budovala soutěží mezi mikroby.. Umělá antibiotika pochopitelně nebyla, ta přírodní ano.. „Ve věčně zmrzlé půdě jsou spící mikrobiální látky, které můžou mít minimální metabolismus,“ říká polární bioložka Stanislava Bezdíček-Králová, která je zkoumá v polárních oblastech.. Připomíná, že když se tyto bakterie uvolní z ledu do životního prostředí, dokážou v řádu mikrosekund obnovit svůj metabolismus a začít fungovat.. Alexandr Fleming první antibiotika
objevil v roce 1928.. Ve velkém se začala používat od druhé světové války.. Chemická úprava Vědci aktuálně řeší otázku, zda z nálezu dávných antimikrobiálních látek může mít prospěch medicína.. A jak účinné by byly, pokud bychom si je začali vyrábět sami.. Například jedna streptomyceta, což je i případ bakterie tuberkulózy, vyrábí patnáct různých podtypů konkrétního antibiotika a tím ho dílčím způsobem chemicky upravuje.. „V přírodě se používají většinou v daleko nižších koncentracích, v různých kombinacích
a jsou daleko efektivnější,“ doplňuje vědkyně.. Farmaceutický průmysl naopak vyrábí antimikrobiální látky ve velkém a chemicky čisté formě.. „Tím, že je používáme ve vysokých koncentracích a ve velkém množství, si pod sebou řežeme větev.. Dáváme obrovskou šanci mikrobům se s nimi setkat,“ poznamenává polární biolog Jakub Žárský.. Výměna se sousedy Podle Žárského stojí za pozornost, že se na naší planetě zatím nenašel sterilní led.. Všude, kde vědci zatím hledali živé organismy, je našli a byli
schopní je kultivovat.. Ve zmíněném jeskynním komplexu Scarisoara se led začal tvořit asi před 13 tisíci lety, nález je o pár tisíc let mladší.. „Z kontinentálního ledového štítu na Antarktidě může jít o buňky ještě o řád starší,“ připomíná polární biolog.. Život bez sexu Odolnost bakterií vůči antibiotikům posiluje i to, že si dokážou vyměňovat malé úseky DNA, a to nejen s příbuznými, ale i s bakteriemi jiných druhů.. „Gen, který odolnost zabezpečuje, během infekce
přeskočí jinam,“ popisuje Bezdíček- Králová.. Takto se odolnost vůči antibiotikům rozšiřuje, což mnohdy odnáší pacient.. „Je to vlastně archaická, poměrně užitečná varianta, jak fungovat dlouhodobě bez sexu,“ poznamenává s mírnou nadsázkou Jakub Žárský.. V přírodě totiž převládají organismy, které využívají pohlavní rozmnožování způsob, jak docílit genetické variability.. „Když začneme kombinovat dvě, tři nebo více látek do jednoho léčiva, násobně zvyšujeme počet testů, které musí podstoupit, abychom zjistili, zda jsou bezpečné,“ upozorňuje vědec.. Ekonomicky se tedy
firmám zatím příliš nevyplácí vytvářet více variant nějakého antibiotika, podobně jako to dělá příroda.. V éře rezistence vůči umělým antibiotikům to znamená komplikaci navíc.. Budou nám mikroby z ledovce starého 5000 let vyrábět antibiotika?. Kam teče věčně zmrzlá půda z Arktidy a Antarktidy?. Jak se hýbou řasy v arktickém nebo antarktickém ledu?. Moderuje Martina Mašková.. Debatují polární biologové Stanislava Bezdíček Králová a Jakub Žárský a studentka Ema Svobodová