MISRYOUM přináší pohled na zahraniční návštěvy Československa v časech Studené války i normalizace.
Zahraniční návštěvy Československa měly v minulosti až nečekaně osobní rozměr, od projevů na Pražském hradě po cesty vlakem.
Po druhé světové válce se na Pražském hradě vystřídali zástupci vítězných mocností, ale situace se brzy začala měnit směrem k sovětskému vlivu.. V době, kdy Československo rychle mířilo do sféry sovětského impéria, se zároveň posilovala i komunistická propaganda.. Ta pracovala s příběhy o osvobození a velkou roli v ní sehrával kult osobností spojených s Moskvou.
Krátce nato se do Československa dostal i Nikita Sergejevič Chruščov.. V roce 1957 přijel jako nejvyšší sovětský představitel, zatímco jeho předchůdce Josif Stalin naši zemi nikdy nenavštívil.. Chruščov měl přitom na rozdíl od Stalina v plánu několik cest a Československo tak v té době opakovaně přivítalo sovětskou delegaci.
V této atmosféře nebylo podstatné jen to, co se řeklo, ale také jak a kde se to odehrálo. Přítomnost nejvyšších politiků byla sama o sobě signálem o tom, komu náleží hlavní směr zahraniční politiky.
Na Pražském hradě tehdy vystoupil prezident Antonín Zápotocký společně s Chruščovem a část společného projevu se dochovala v archivních materiálech.. Misryoum připomíná, že podobné záznamy dnes pomáhají sledovat jazyk tehdejší moci i způsob, jakým se veřejnosti servíralo „správné“ vysvětlení událostí.
Studená válka ale nesoustředila pozornost jen na paláce a politické salony.. Zrychleně se rozjížděla i závodní atmosféra kolem dobývání vesmíru, a proto byly návštěvy sovětských kosmonautů sledované velmi bedlivě.. Dne 28.. dubna 1961 přivítaly v Praze statisíce lidí Jurije Gagarina, prvního člověka, který vzlétl do vesmíru, a další roky pak přinesly další symbolické setkání.
O dva roky později se v podobném duchu přijímala politická špička spolu se sovětskou kosmonautkou Valentinou Těreškovovou.. První žena, která se podívala do vesmíru, nepřijela jen „na reprezentaci“, ale navštívila také pionýrský tábor v Boněticích na Tachovsku.. I tohle mělo jasný účel: propojit velké světové téma s každodenní zkušeností dětí a mládeže.
Postupně se však měnila i logika cest.. V době tzv.. normalizace už do Československa mířily ze strany spřátelených zemí spíše výjimky, nikoli pravidelné dramaturgické nájezdy.. Misryoum uvádí, že 14.. října 1974 do země zavítal i Erich Honecker, tehdejší první tajemník ÚV Sjednocené socialistické strany Německa.
Zahraniční návštěvy se tehdy pojily i s otázkou, jak se lidé pohybovali. Řada státníků létala, ale našli se i takoví, kteří preferovali cestu vlakem. V roce 1973 tak využil služební železnice sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv.
Na tom, kde a jak se návštěvy odehrávaly, bylo vidět víc než jen organizační detaily. Ukazuje se tím, jak se tehdejší politické vztahy promítaly do symbolů, rituálů a dojemných obrazů, které si veřejnost měla zapamatovat.