Babiš oznámil, že Landovský bude vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO. Cílem je postupně navýšit výdaje na obranu.
Premiér Andrej Babiš oznámil, že Vladimír Landovský má získat roli vládního zmocněnce pro plnění závazků České republiky vůči NATO.
Podle Babiše se na spolupráci s bývalým velvyslancem domluvili v pátek. Premiér zdůraznil, že jde o člověka, který se v tématu vyzná, měl zkušenosti z oblasti obrany a vláda si od jeho působení slibuje, že pomůže závazky naplnit.
Babiš zároveň uvedl, že vláda chce splnit minimálně stanovenou hranici dvou procent HDP, přičemž cílem je jít ještě výš. Věc má Landovský řešit napříč resorty, tedy tak, aby se do plánování a realizace promítlo víc zdrojů a aktivit, které se k obraně vztahují.
Z praktického hlediska jde o to, aby se odpovědnost za naplňování závazků neroztříštila mezi jednotlivé úřady bez jednotné koordinace. Podle premiéra má právě to být hlavní přidanou hodnotou nového zmocněnce.
Premiér také zmínil záměr zahrnout do výdajů na obranu i náklady spojené s novou vojenskou nemocnicí v Praze. Vyjádřil se tak i k případné kritice a uvedl, že jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
K debatě o tom, zda Česko závazky plní, se podle informací zmiňuje i srovnání s předchozí vládou. Babiš připomněl, že NATO tehdy uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP, zatímco jeho oponenti poukazovali na vyšší čísla vycházející z jiných údajů.
V této souvislosti vystoupil i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který upozornil, že není možné dělat definitivní závěry o výši letošních obranných výdajů jen na základě toho, jak se o nich mluví. Zohlednění v hodnocení aliance má podle něj pracovat s daty z fiskálních období.
V současném rozpočtu vláda počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad úroveň dvou procent se Česko podle oznámení může dostat tehdy, pokud by se do této částky promítlo i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
Novinkou je tak nejen personální krok, ale i snaha prosadit, aby do počítání závazků spadaly širší typy výdajů. To může mít dopad na to, jak budou jednotlivé resorty plánovat své investice i provozní kapacity v následujících letech.
Babiš připomněl i rámec, na kterém se členské státy dlouhodobě shodují. Zmínil závazky z Walesu směřující k hranici alespoň dvou procent HDP k roku 2025 a pozdější dohodu, která má navýšení výdajů na obranu a bezpečnost řešit v horizontu až deseti let až na vyšší celkové úrovně.